Album je záznamem druhé části živého zcela improvizovaného elektrického vystoupení hudebního tělesa UNARCLUB v "Uměleckém pokoji" Městské knihovny v Hranicích v sestavě: Petr Marek, Jiří Nebeský, Jiří Nezhyba, Zdeněk Eliáš a Prokop Holoubek. K dostání na CD, MC, MD.



SKLADBY, TEXTY, OBSAZENÍ:

1. Kdybych já byl Rome(e)m 2 3:40
2. Ideální manžel bez vousů 4:10
3. Zenzeman 5:23
4. Účet za dnešní večer (Běloši v metru) 6:47
5. Život nad propastí 5:22
6. Telefon 2:50
7. Paprťála 4:52
8. Já vím 4:56
9. Pas 7:49

---

Zde si můžete album objednat na CD, MC nebo MD.

---

KDYBYCH JÁ BYL ROME(E)M 2
Nebeský: zpěv
Eliáš: basová kytara
Holoubek: programování
Marek: klávesy
Nezhyba: unarské píšťaly

(Oznamuji další poruchu: Až teď jsem zapnul nahrávání. Jedem!)

A mně tady ten předchozí text
připomněl jednu důležitou věc
Vzpomínky na dětství... A já si taky vzpomněl na dětství
Už jsem ten text jednou zkoušel
a zkusím ho znova.
Prosím vás: Kdo z vás je Rom?
Zvedněte ruku, prosím vás
Já nevidím ani jednu ruku nahoře
A o tom chci zazpívat píseň
s mottem "Proč je tak málo Romů
ve školách základních"
A jenom osobní vzpomínky to budou
Samozřejmě jenom osobní vzpomínky.

V celém svém životě
V celém svém dlouhém životě
V celé své školní docházce
Měl jsem jednou jen jednoho
Spolužáka Roma
Nevím jak se jmenoval
Nezdá se vám to šílené?
Za osm let co jsem byl
Na základní škole
Čtyři roky na gymnáziu
A potom i na vysoké škole
Nikdy jsem neměl
Spolužáka Roma
Jak je to možné?
Povím vám o tom

Bylo to ve třetí třídě
A on přišel k nám
Učitelka ho představila
Sednula ho ke mně zrovna
Seděl se mnou v lavici
A tak jsem byl svědkem
Toho co se dělo
Spoustu spolužáků mu nadávalo
A často se s ním pralo
Já jsem to nechápal
Pral jsem se s nimi také
Né na jeho straně
Prostě jsem se pral
Ale byl jsem protekční dítě
Moje maminka byla učitelka
Takže chápete že neměl
Jsem z toho žádný problém
Ale on ano

Vzpomínám si na spolužáky
Kteří mu nadávali
Rasistickými hesly
Ve třetí třídě
Slyšíte to?
Ve třetí třídě!
Kdo z vás je Rom?
Zvedněte ruku!
Kdo z vás?
Jakto že na rockové koncerty
Nechodí Romové?
Hurá!?
Jak je to možné?
Hurá?!

Pak jednou přišla
Paní učitelka Šoltysová
A říká
Já byla u nich doma
A říkala
Já znám Romské rodiny
Kde to špatně vypadá
Ale tady v téhle rodině
To vypadá velmi dobře
Mají naklizeno Nevím
Teď když se zpětně dívám
Třeba si to i vymyslela
A třeba taky ne
Ale na tom vlastně nesejde

Ale cítíte to?
Cítíte to?
On zrovna nebyl ve škole
Když to řekla
A jedem dál
A kde jsou naši Romové?
Co se děje s nima?
Jakto že nechodí
Na základní školy?
Jakto že jsou prositi sítem
Teda spíš neprositi
Jakto že se usadí v sítě?
V sítu
V síti
Kdo z vás je Rom?
Haleluja!

IDEÁLNÍ MANŽEL BEZ VOUSŮ
Nezhyba: zpěv
Marek: basová kytara, programování
Holoubek: programování
Nebeský: klávesy
Eliáš: klávesy

(A možná nevíte, že další píseň se asi jmenuje I.M.B.V.)

Slyšíte můj holicí strojek
Pořád na jednom tónu vrčí
Slyšíte můj holicí strojek
Jak na jednom tónu vrčí

Být ideálním manželem
Znamená být hladce oholen
Být ideálním mužem
Znamená mít holicí strojek

Já ho zasunu do elektriky
Vrr vrr zavrčí na stejném tónu
Já ho nabiju dám do něj baterky
Zavrčí na stejném tónu

Holicí strojku můj hraje G
Holicí strojku proč hraješ G
Místo abys byl ladičkou hraješ G
Ale G

Naštval jsem se na holení
Na holeni mi vyrostlo ochlupení
Na něj holicí strojek ostrobřitý nestačí
Ale co s břitvou když mě v ruce tlačí

A být ideálním manželem
To je problém

Už jsem si to vyzkoušel
Aspoň pětkrát
Ale řeknu vám je to jen
Chabá zkušenost

V mých sedmdesáti létech
Můj holicí strojek
Už mě neposlouchá
V mých sedmdesátých létech
Jsem přišel o nejeden vous

Asi tři kilometry
Mi jich už narostly
Má tvář je jako vozovka
Krásně uhlazená
Vyasfaltovaná

Jedu a jedu a projíždím
Holicím strojkem
Jsem jeho energií

Být ideálním manželem
To je tak trochu někdy revoluce
Chytneš co máš po ruce
A s tím se holíš

ZENZEMAN
Nebeský - zpěv
Marek - basová kytara, klávesy, programování
Nezhyba - klávesové nástroje
Eliáš - klávesové nástroje
Holoubek -

(Další nezpěvná přijela televize)

Napadá vás to taky?
Říká se že po roce Devatenáct set třeba
Asi čtyřicet pět
To znamená po druhé válce
Vyvstala lidstvu otázka
Co Bůh po Osvětimi?
Představa Boha po Osvětimi
A není stejně aktuální otázka
Láska po Osvětimi?
Představa lásky
Po Osvětimi.

Restaurace je prázdná
Sedíme tu jen my dva
Mám kabát přehozený přes opěradlo
A snažím se aby to nedopadlo
Špatně

Koukneš se na mě oči otevřeš
A je tam pro mě vzkaz
A nedokážu ho přeložit
Nedokážu ho rozluštit

Co je dneska?
Úterý.
Pojď už vstaň
Pojď ven půjdem dál

Na zastávce tramvaje
A hrozně se mračíš
A najednou to vidím
Tramvaj se blíží

Řidič má podobu Smrtky
Zenzeman
A já mu mávám a říkám
Tímhle vozem nesmíme jet
Nenastupuj
Ale ty hrozně chceš

Nesmíme nastoupit
Po těch schůdkách
Nesmíme vyjít
Ale ty hrozně chceš

A už jsme tam
Opěradla vypadají jako kříže
Jsme v náhrobní tramvaji
Konečná se blíží
A Zenezeman zuby zvoní:

Cing cang ratata bum bác
Cing cing ratata bumbác

Už otvírá se brána
Kovaná s nápisem
Pokoj zesnulých

Zastávky hrobů jsou pravidelné
Vystupujem na sedmém
A sedáme si mezi květy
Ty otvíráš oči

A je v nich pro mě vzkaz
A ještě není napsaný
A už ho čtu:
Ono to končí

ÚČET ZA DNEŠNÍ VEČER

(Problém je: Běloši v metru)

Dlouhé jsou cesty které
Spojují lidi
Krátké jsou rozchody
Dlouhé jsou chyby

Rok se táhne s rokem
Za ruku spolu jdou
Rok se žene smogem A cestou nádhernou

Na každé cestě
Leží ztracená peněženka
V ní jsem přítomný

Na každém patníku
Je nápis pejskem
Ahoj už nepovím
Vím ale nepovím

Pojď se mnou
Štěkat
Plesat

Na skupinu Cure
Tu já nemiluji
Ale nešť
Pojď se mnou plesat
A neprohloupíš asi

Bar je otevřený
Víno je nalité
Marihuana zapálená
Je to všechno nadějné

Nepotřebuji tě
A nepotřebuješ mě
Proto jsem se tu sešli
Milujeme zbytečno

Zbytečno je nádoba
Zbytečno je náruč

Tak jsme se tady sešli
Probrat ty problémy
Tak jsme se tady sešli
Zůstat tu do rána

Do rána v tomto baru
Ráno přijde číšník
A vystaví nám
Vystaví nám
Účet za dnešní večer

Uznávám z venku jde zima
Uznávám není dobré klima
Uznávám kožich že musíš mít
To se mi nelíbí

Ale bylo by zbytečné
Myslet že je to zbytečné
Já mám rád zbytečnost
Je navíc a jsem navíc

A tak dál
Navíc
Je navíc
Máš na víc

ŽIVOT NAD PROPASTÍ
Nezhyba: zpěv Marek: basová kytara, bicí
Holoubek: zobcová flétna
Eliáš: klávesové nástroje
Nebeský: klávesové nástroje

Procházíme po tenkém ledě
Ale nevíme jestli je
Pod námi voda čirá
Možná stojíme nad propastí
A do ní hledí voda čistá

Padá vodopádem do propasti
Postavil jsem si dům
Nad propastí
Dlouhý kůl
Musel jsem vytvořit

Mám malou kuchyni
A celý dům stojí
Na kuří nožce A celý někam padá

Oh, komín!
Být tak kouřem z komínu
Nadechl bych se zplodin
A vyletěl bych nahoru
A propast nechal za sebou.

Propasti v nás
Oddělují nás i čas
Mezigenerační spory
Uvízly

Na provaz zamotám náš kouř
Vyletím do oblak
Najdu tam jen peří
V povětří

Zanechal je tam
Nějaký drozd
To pták co nevěstí
Neštěstí

Nevěstí
Návěstí
Věstí mi
Že vlak Eh
Ujíždí

(Zvoní mi mobil. Pardon)

TELEFON
Nezhyba: zpěv, unarské píšťaly
Eliáš: basová kytara
Marek: bicí
Nebeský: unarské píšťaly??
Holoubek: ???

Mám v ruce telefon
Je to tento tento tón
Mám v ruce dva fóny
Od bratrů ufony

Koupil jsem si
Nákupní tašku
V obchoďáku
Mám málo peněz
Ale nemám jich
Jak máku
Jsem Baron

Koupil jsem si
V obchoďáku obchoďák
Co dělá doma jenom kokodák
Slepičí obchoďák plný vajec
Vajec kouzelných
A zajatec se směje
Že takový obchoďák
Jenom pro blbé je
A není to k smíchu

PAPRŤÁLA (BEZE SLOV)
Nezhyba: basová kytara
Marek: el. kytara
Holoubek: bicí
Eliáš: klávesové nástroje
Nebeský: scatman

JÁ VÍM
Nebeský: zpěv
Marek: el. kytara
Nezhyba: basová kytara
Holoubek: akordeon, klarinet
Eliáš: klávesové nástroje

Mořský příliv citů
Když člověk osamí
Mořský příliv vzduchu
Akordy jdou nad hlavy

Mořský příliv citů
Po břehu moře jde muž
Stín ho střídavě předbíhá
A zase za něj zachází

Tak nejvěrnější přítel člověka
Dopadá na písek
Vidím jak hází si oblázek
Pro štěstí do moře

Jež ústa připomíná
Ústa velryby
Obrovského tvora
A muž je tam sám

A měsíc za ním zachází
A muž je tam sám
A slunce před ním vychází
A není obzor jenom velká huba
Jíž je muž pohlcen

Ta huba se otvírá
Muž je cancour mezi mandlema
Ta huba se otvírá
A málem ho polyká

A muž na to říká
Já vím

PAS
Nebeský - zpěv
Marek - basová kytara, programování
Nezhyba - bicí
Holoubek - kytara
Eliáš - klávesy

Tak včera dozvěděl jsem se
Že můj soused je střelec
Ale nemyslím to znamení
V němž obíhá svět
Ale myslím že je
Majitelem zbrojního pasu

Je to pas do cizí země
Jménem Střelba
Terč je hlavní město
A daň je nábojnice

Takový náboj který
Nemá ocelové jádro
Stojí čtyři šedesát
Takovým nábojem
Zabijete člověka
A když jsou dva za sebou
Tak i dva
Dva lidi
Hurá?

Za čtyři šedesát
Cestuji do hlavního města
A kdo je prezident
Tak to teda nevím
V rámci metafory
By to snad moh´
Střelný prach být

Je to prach bída
Tak soused povídá mi asi
Kolik lidí má ty zbrojní pasy
A chodí si zastřílet

Je jich spousta
V naší ulici
A já se divím
Vykládá mi kolik lidí
Kolem vykradli

Hrozně se tomu divím
Když nás nikdy nevykradli
A všechny sousedy kolem jo
No to je divný teda

A tak se ho ptám
Jak se s tím vyrovnám
A on říká
Pořiď si zbrojní pas

A nejlepší je
Pistol ráže šest
Sedmdesát osm
Z roku 1950

Byla totiž vyrobená
Ještě z oceli
Z německých tanků
Značky Tiger

A německá ocel je kvalitní
Ta pistol je
Nezničitelná
Ta pistol je
Perfektní

Za deset tisíc
Za čtyři šedesát
Koupím si nábojnici
Bez ocelového jádra

Za čtyři šedesát
Zabiju zloděje
Za čtyři šedesát
v A hlavní město má jméno terč
A leží na řece nábojnici
Hlavní jméno má jméno terč
Leží na mém srdci

Hlavní jméno
Má jméno "Jméno"
Hlavní jméno
Křestní jméno

Druhé jméno
Celé jméno
Jaké je to jeho jméno?
Střelec!
Střelec!
Střelec!

(To se přece měl dozvědět první prezident!)