FORMULÁŘ NEJČASTĚJI KLADENÝCH OTÁZEK
TÝKAJÍCÍCH SE DEKADENTNÍHO DIVADLA BERUŠKA
A VZORNÍK TYPICKÝCH ODPOVĚDÍ

 

1. Jak vznikla idea založit improvizační divadlo?
Na jedné zkoušce hranického divadelního souboru FIASKO sehráli Petr Marek, člen souboru, a jeho přítel Jiří Nebeský pro kamaráda a vedoucího Petra Buji Bajgara jen tak pro zábavu zcela improvizované představení. Petr Bajgar pak klukům navrhnul, aby se s tím přihlásili na nějakou přehlídku a tak to začalo.
2. Jakou mělo tehdejší DD Beruška podobu?
Byla to spíše verbální improvizace, trochu pod vlivem Divadla Járy Cimrmana. Hlavním důvodem k nadšení aktérů ale byl "objev" možnosti imaginačních proměn rekvizit - jako že stůl může být barikádou, reprobednou, automobilem... Po nějaké době kluci zjistili, že je to vlastně žádaný oblíbený folklór divadelních přehlídek.
3. A jak se od té doby představení změnila?
Například právě tato hra s rekvizitami již zcela zmizela. A oproti tehdejšímu čistě verbálnímu projevu se stále více prosazuje hudebně - pohybová složka. Dnes jsou představení vlastně jakýmisi low - fi muzikály.
4. Do jaké míry jsou vaše představení nacvičená? Existují nějaké záchytné body, jakási "kostra"?
Je to absolutní improvizace takzvaně "z nulového bodu", tedy bez jakýchkoli předem stanovených momentů.
5. A nezkoušeli jste někdy určit si něco předem, nějaké výchozí téma?
My jsme zjistili, že když jsme se pokusili něco takového udělat, nestál výsledek za nic. Těžko se nám překlenovaly přechody mezi předem daným a improvizovaným.
6. Opakují se někdy ve vašch představeních situace nebo gagy? Použili jste třeba někdy nějakou povedenou pasáž znovu?
V počátku, když to ještě nebyla cíleně "totální improvizace" jsme to párkrát udělali. Dnes se to už nestává. Samozřejmě se objevují třeba příbuzné situace - situací v životě také není tolik -, ale pokaždé jsou, doufáme, zpracovány nově. Nevítaným prohřeškem je občas již použitá slovní hříčka - ale podruhé již nic nefunguje. Spíše se určitých obdobích objevuje určitý typ témat: kdysi to byl třeba technický pokrok, potom komunismus, dnes třeba vegetariánství.
7. Jak probíhají vaše zkoušky?
Každé přaedstavení je takovou veřejnou zkouškou. Jinak nezkoušíme. Známe se od třetí třídy základní školy, to je, myslím, dobrá průprava.
8. Není to riziko? Nestává se vám, že se představení nepodaří?
Samozřejmě se to stane. Již mnohokrát se hovořilo o "autorské zodpovědnosti" vůči divákům, kteří přišli, aby "něco viděli". V takovém případě prostě ale "viděli průšvih".
9. Jak to potom vypadá?
Dřív jsme se v tom dokázali plácat dlouho a trápit sebe i diváky. Dnes už umíme říct: "Vážení diváci, naše divadlo dospělo do bezvýchodné situace. Proto nyní hru přerušíme a za pár chvil se vám pokusíme sehrát hru novou". Několikrát se také představení změnilo v besedu s publikem.
10. Zkoušeli jste někdy hrát nacvičenou hru?
Jako DDB nikdy. Petr Marek hrával v dramatických kroužcích a ostatní působili spolu s ním nějakou dobu v souboru FIASKO, se kterým nacvičili autorské představení Abuladze. Hra ovšem vznikla také improvizací - do magnetofonu.
11. Jak jste se dali dohromady?
Jirka Nezhyba chodil s Jirkou Nebeským již do středního oddělení ve školce. Petr Marek potom s oběma navštěvoval od osmi let nejprve základní školu a poté gymnázium. 12. Takže se znáte a tudíž si rozumíte?
Ano.
13. Původní sestava ovšem byla jiná...
Ano. Divadlo založili v roce 1991 Petr Marek s Jiřím Nebeským. Záhy se přidal Jiří Nezhyba. V roce 1998 Jiří Nebeský odešel a nahradil jej Prokop Holoubek.
14. Jak jste našli Prokopa Holoubka?
Prokop hrál ve vlastním divadle TOLERANCE, se kterým jsme se setkávali na přehlídkách. Stali jsme se tak navzájem vlastními fanoušky. A poté jsme se seznámili.
15. Proč zrovna improvizace?
Je to otázka lenosti a zároveň drzosti. Lenosti věnovat se nacvičování a drzosti přesto vystoupit.
16. Máte nějaké vzory? Inspiroval vás někdo?
Postupně by se daly vystopovat určité inspirační zdroje. S Jirkou Nebeským jsme měli v sedmé třídě rádi Luďka Nekudu. Já dodnes miluji Luďka Sobotu. Velký vliv na nás měl také Petr Váša, jehož kapely Z kopce jsme byli od čtrnácti let velkými fanoušky a sledujeme jej dodnes. A také jemná inspirace poetikou Pražské pětky a Divadla Járy Cimrmana.
17. Viděli jste třeba Divadlo Vizita?
Ano. Petr Marek dokonce jednou ještě před založením DD Beruška.
18. Čím jste v civilním životě?
Prokop Holoubek je lesník a nyní studuje videoart na Fakultě výtvarných umění v Brně, Petr Marek vystudoval filmovou vědu v Praze a nyní je filmovým publicistou, režisérem a dramaturgem a Jirka Nezhyba je právník.
19. Na vašich internetových stránkách jsem se dočetl (-la) ještě o vašich dalších aktivitách. Hudebních, filmových...
Ano. Společně jsme členy Kulturního sdružení UNARCLUB, které zastřešuje několik uměleckých seskupení, v nichž většinou se střídáme my sami: hudební skupinu KAKADUO, filmovou společnost UNARFILM, Petr Marek je sólovým hudebníkem, který si říká Muzikant Králíček, Jiří Nebeský alias Zpěvák Grošák se věnuje literárnímu Nakladatelství UNARCLUB. A ve všech těchto sestavách je základním stavebným kamenem tvorby improvizace.
20. Občas se stane, že Beruška vystoupí jako regulérní kapela. Jak k tomu dojde?
Dochází k tomu tehdy, když se ocitneme na akci, na níž pokušet se o komorní divadelní produkci by bylo bláhové. Proto volíme variantu půjčit si kytary a bubny a zahrát koncert. Samozřejmě absolutně improvizovaný.