Martin Čihák: Český amatérský film
(In Panorama českého filmu, Luboš Ptáček)

(...) Výrazné oživení nastává až v polovině devadesátých let s příchodem nové mladé generace. Vedle tradičních žánrů (jimž se věnují převážně staří autoři, starými výrazovými prostředky), bychom tu mohli vymezit dva zcela nové proudy: „nová narace“ a „film jako film“.
Termínem „nová narace“ můžeme označit hrané filmy, zbavené symbolismu a alegoričnosti vyprávění, které bylo tolik typické pro léta osmdesátá. Místo toho nastupuje nelineární výstavba děje spojená navíc s překvapivě šťastným využitím videa jakožto média. Jednou z nejvýznamnějších postav tohoto směru je Petr Marek z Hranic n./M. , po právu přezdívaný jako „moravský Godard“ (Moje milé děti, 90 minut v Solingenu, Všechno na Mars). Spolu s ním bychom mohli do tohoto proudu zařadit ještě Tomáše Dorušku z Rožnova p. Radhoštěm (R´utobos) a prostějovského Martina Ježka, který vytváří své hrané filmy na základě přesných strukturních schémat - například v jeho filmu Vertikální plán je mu tímto schématem struktura menstruačního kalendáře. (...)