Mého snu čert je závěrečným dílem Markovy "trilogie blbosti", jejíž první dvě části tvoří Film Petra a Film Marka - Svět hlemyzu. Pomyslným podtitulem závěrečného dílu je "Cesta z ega". Montážní film je dekonstruován na prvočinitele, "rozkládání karet" á la Bajesta Gumbrina dosahuje možného vrcholu separace motivů. Příběh "mladého režiséra" a jeho "alter ega", kteří se bojí v bytě tří strašidelných snů, je doplněn dvěma symbolickými rovinami: Tu první reprezenzuje motiv stoupající vodní hladiny a klesajícího Titaniku, druhou tvoří rozprava o "třech úrovních cesty" - 1. při zemi, 2. nad zemí, 3. ve výši člověka. Vše je napadeno komentářem, využívajícího principu stylu "Přerov", vyvinutého pro Dekadentní divadlo Beruška, tedy rozpad vyprávění na jednotlivé neustále reflektované složky "uměleckého díla" a parodie metaforických principů, zároveň pojetí "autor - blbec", v němž převládající emocí je záměrná trapnost. Především na straně diváka. Článek Pavlíny Míčové a Mariky Kupkové Cesta z ega a zpět.