režisér většiny filmů UNARFILMU. Narozen 1974, natáčí od roku 1983, věnuje se filmové teorii, je zakládajícím členem Kulturního sdružení UNARCLUB a improvizační skupiny DEKADENTNÍ DIVADLO BERUŠKA, člen hudební skupiny KAKADUO a sólový hudebník, známý pod pseudonymem MUZIKANT KRÁLÍČEK.

Další informace:

ČLÁNKY

články o UNARFILMU (M. Doinel, J. F. Typlt, P. Coufalová) a teoretické práce Petra Marka

FILMOGRAFIE

Unarfilm 1990 - 2001

FILMY UNARFILMU V KINĚ SVĚT

ceněný text, popisující filmografii Unarfilmu 1988 - 1998

BAJESTA GUMBRINA

montážní psychothriller se šesti sty gagy

KTERÉ SVÉ

dokumentární cesta Dekadentního divadla Beruška 1994

FILM PETRA

montážní klauniáda o ztrátě a hledání víry

MY LIFE OPODÁL

smutná metaforická komedie

240 MINUT V SOLINGENU

longplay komedie

MÉHO SNU ČERT

dekonstruktivní cesta z ega

LÁSKA SHORA

filmová projížďka po cestách mysli

VŠECHNO NA MARS!

dialogová listina k větru zvuků a obrazů

V CENTRU FILMU (V TEPLE DOMOVA)

televizní dokumentární mystérium Víta Janečka a Petra Marka

Rozhovor Martina Fišera s P. Markem

pro časopis Živel, 2001

STAVY A SOUVISLOSTI

rozhovor s P. Markem pro TAMTO, 1999

ROZHOVOR S REŽISÉREM PETREM MARKEM

pro Hranický týden, 1997

UNARCLUB

stránka Kulturního sdružení

DIVADLO BERUŠKA

improvizační skupina

MUZIKANT KRÁLÍČEK

P. Marek jako sólový hudebník

KAKADUO

undergroundová hudební skupina

JIŘÍ J. K. NEBESKÝ

literát, politik, kamarád

UNARFILM

Název UNARFILM se poprvé objevuje v titulcích bytové video-
inscenace KAREL, natočené v roce 1991 Petrem Markem, Jiřím
J. K. Nebeským a Liborem Hanušem. Od té doby je součástí
titulků ke každému audiovizuálnímu dílu z dílny UNARCLUBU. 

Název UNARFILM pokračuje v tradici amatérské filmové společ-
nosti Markova děda a otce, která se věnovala především 
záznamům hokejových utkání. V letech 1990 - 2000 natočil 
UNARFILM přibližně 60 snímků. Nejkratší z nich trvá devět 
sekund, nejdelší čtyři hodiny. 


UNARFILM
Petr Marek
Mlýnský příkop 1790
HRANICE
753 01

tel: 0608/424807
E-mail: muzikant.krlek@post.cz











HISTORIE UNARFILMU:

1.

Petr Marek natočil svůj první krátký film v roce 1983, 
bylo mu 8 let a tatínek mu půjčil svou osmimilimetrovou 
kameru. Do roku 1988 tak vzniklo množství krátkých filmů, 
většinou rodinných záběrů s občasnými hranými pasážemi. 
Byly to vesměs groteskní výstupy. Dochoval se první scénář, 
který napsal Marek se svým kamarádem Liborem Dufkou 
přibližně v roce 1984.

V roce 1988 natáčí Marek s Jiřím Nezhybou (pozdějším členem 
Kulturního sdružení UNARCLUB) metrový film ZÁCHOD. 
Jeho děj je jednoduchý: Muž (Marek) se plazí, uvidí zácho-
dovou budku a vběhne do ní. Byla to vlastně zkouška na 
první samostatný amatérský film Jablkový Johnny, který 
začali natáčet záhy. Film se bohužel nedochoval, neboť byl 
zničen policií ještě týž den, kdy byl nat očen.Šlo o gang-
sterskou parodii, uvedenou reklamním šotem hudební skupiny 
SAVAREZ (Marek, Hanuš, Nezhyba). Děj: Muž (Marek) si koupil 
LP desku a jde po náměstí. Na kašně sedí Jablkový Johnny 
(Jiří Nebeský) - šéf gangu. Z kašny se vynoří komplic 
(Nezhyba) a oba ihned honí muže. Ten po pádu ze schodů 
(Petr Marek založil v 1. třídě základní školy Klub kaskadérů)
vbíhá do vrat policejní stanice. Zde natáčení skončilo 
zásahem příslušníků VB.

Takže prvním skutečným společným filmem je až REKLAMA UNAR-
CLUBU, tedy pseudopropagační snímek, natočený už po založení 
kulturní organizace. Montáž volně řazených výjevů spojených 
jen nápisy, oslavujícími v různých variacích UNARCLUB, ústí 
nečekaně v parodii na zásah policie 17. listopadu 1989 
(natočeno v lednu 1990, tedy necelé dva měsíce poté!). 

První hraný film UNARCLUBU (brzy už vznikne filmová společ-
nost UNARFILM) se jmenoval NEZHYBOS ANEB HLAVINKA MÁ ALIBI I. 
Byla to desetiminutová plážová groteska na námět Petra Marka 
a Libora Hanuše. Kamarádi jdou k vodě, potkávají muže, 
který se nedokáže správně oběsit a vše končí zmatenou 
honičkou v komediálně-hororovém ladění. Film zůstal oproti 
scénáři značně nedokončen a závěr, ke kterému byly přilepeny 
nepoužité scény tak působí až fantasmagoricky.
Radikální změnou je nástup videotechniky. Od července 1990 
začíná UNARFILM chrlit jeden krátký videofilm za druhým. 
Prvním je dokument o kytaristovi Liboru Hanušovi VIRTUOZ 
a následuje série parodií, bytových inscenací, videoklipů.

Podivným dílem je hudební hororová feérie VEČÍREK, vrcholem 
dobového humoru pak gangsterská parodie PŘEPADENÍ, kouzlem 
nechtěného dnes baví dabingová inscenace U BABIČKY.

V roce 1991 natáčí Petr Marek podle svého a Nebeského scé-
náře sedmiminutový film TŘETÍ DEN s najatými herci s draho-
tušského divadelního souboru Tyl. Je to do té doby nejpro-
pracovanější dílo, plné černého i absurdního humoru s mo-
rálním podtónem. 

Rok 1992 se odehrál ve znamení videoklipů různých hudebních 
formací, působících v UNARCLUBU: THE SCALDERS, DOKTOR 
A DEMENT (dnes KAKADUO) a co do filmové tvorby byl dost 
nevýrazný.







V roce 1993 ale dochází k průlomu. Nebeský a Marek 
sestříhají pětapadesátiminutovou BAJESTU GUMBRINU. 
Použijí jednak materiál natočený podle scénáře PSYCHOANEKDOTY 
ANEB HLAVINKA MÁ ALIBI II, jednak dotočí nové scény, nové 
dialogy a kromě toho použijí množství zatím nesestříhaného 
materiálu i záběry ze starších filmů UNARFILMU (TŘETÍ DEN, 
VEČÍREK...). Vznikne příběh psychicky labilního muže Gustava 
(Jiří Nezhyba), který kvůli nešťastné lásce k dívce Bajestě 
(Eva Ličmanová) vyhledá pomoc psychiatra Dusifoje (Marek). 
Ten ovšem aplikuje nepovolené léky a pozoruje Gustava, 
který se ocitá v bludišti přeludů a vzpomínek. Vyděrač Berg 
(Libor Hanuš) mu ovšem připraví nečekaný
problém a doktor se musí zbavit všech nepohodlných svědků. 
Film je vyprávěn v několika dějových rovinách jako zpověď 
pacienta Gustava. Po dokončení filmu bylo jasné, že došlo 
k milníku. Bravurní forma, množství humoru i příchuť tragiky 
udělaly z BAJESTY GUMBRINY jeden z největších filmů UNARFILMU 
dodnes. Od té doby budou všechny ostatní filmy s tímto 
poměřovány.

Po krátké odmlce a pokusu o "novou Bajestu" (nedokončený 
film - esej A S MÁLEM BÝT...) přichází delší odmlka. 
Až v roce 1994 je natočen dokument, sledující DEKADENTÍ 
DIVADLO BERUŠKA na jeho zájezdu KTERÉ SVÉ. 
Vynechávám zde mnoho nevýznamných krátkých snímků nebo pokusů 
o ně. Petr Marek ještě v tomto roce natáčí svůj film 
JEDEN Z TĚCH ŠŤASTNÝCH a zakončuje jím první období existence 
UNARFILMU.











2.

Druhé období je rozmezí 1995 - 97. toto období je opravdo-
vým boomem UNARFILMU. 1995 je natočena čtyřhodinová komedie 
240 MINUT V SOLINGENU (a sestříhána "komerční verze" - 90 
MINUT V SOLINGENU  ) a uvedena jako normální program v hra-
nickém Kině Svět. Petr Marek natáčí MOJE MILÉ DĚTI! (zatím 
nejúspěšnější "popový" film UNARFILMU - spousta soutěžních
cen, k nahlédnutí "scénář" ), vzniká mnoho klipů MUZIKANTA 
KRÁLÍČKA. 

1996 natočí Marek svůj zatím nejlepší samostatný film - 
- třičtvrtěhodinový FILM PETRA (osobní úvaha o ztrátě víry 
a jejím hledání), a společně s Nebeským vytvoří další 
pětapadesátiminutový film - MY LIFE OPODÁL (chmurně 
melancholická metaforická komedie o rozpadu přátelství 
dvou bratrů). 
O UNARFILMU se již začíná hovořit, probíhá retrospektiva 
v pražském ROXY. V roce 1997 (kromě spolupráce s "Vítem 
Janečkem  na dokumentu V CENTRU FILMU (V TEPLE DOMOVA) 
pro Českou televizi) vznikají Markovy filmy STEJNÍ 
HRDINOVÉ, JINÉ... (PŘÍHODY) - volné pokračování snímku MOJE 
MILÉ DĚTI!, ve značně rozvolněnějším a méně "komerčním" 
duchu, S MAJDALENOU FILM a některé další a také VŠECHNO 
NA MARS!. Návrat k osmimilimetrové technice, půlhodinový 
proud obrazů, zvuků a hudby.

Ten zakončuje druhé období tvorby UNARFILMU. Mezitím jsou 
natočeny ještě některé krátké projekty (například absurdní 
satira PARTA 77), podivný JEDEN ZA 15, DRUHÝ ZA 15 (film 
sestávající ze tří čtyřicetiminutových rozhovorů mezi 
Nezhybou, Markem a Nebeským) a materiál k novému dlouhému 
filmu LÁSKA V HRANICÍCH. Ten ovšem není dokončen.








Petr Marek natáčí krátký experimentální film na zakázku 
pro představení J. F. Typlta Dříve než vzápětí pod názvem 
DŘÍVE, NEŽ… Film trvá dvě a půl minuty. Novým delším 
snímkem je v roce 1999 (kdy Marek spolupracuje s Českou 
televizí Ostrava a natáčí několik portrétů pro pořad Salon 
moravskoslezský)  FILM MARKA - SVĚT HLEMYZU,  "zamyšlení 
nad ztrátou a hledáním rodiny během koupele a po ní", 
jak zní oficiální slogan. Je tu jasná návaznost na FILM PETRA , 
který (podle autorových slov) byl o tom, "kdo jsem" (tedy: 
"Petrův film"), tento je zase o tom "kam patřím" (tedy 
"Markův film"). Film sestává ze dvou částí, z nichž ta první 
(čtyřicet minut) je lartpourlartistická koláž inspirovaná 
tématem a druhou část tvoří osmdesátiminutový (!) rozhovor 
v jednom záběru z ruky Markovy matky se synem. Marek nakonec 
pro veřejné promítání oddělil první část filmu, která 
se promítá jako FILM MARKA - SVĚT HLEMYZU (1. část).

Během roku 1999 a 2000 natáčí Petr Marek nový celovečerní 
film na formát 16 mm s pracovním názvem  LÁSKA SHORA. Jde o 
"montážní projížďku po cestách mysli". V hlavní roli 
Prokop Holoubek, dále hrají Magdalena Hrubá, Jana Marková, 
Bohdan Karásek, Petr Marek, Vít Janeček a další. Film získal 
grant Státního fondu pro podporu české kinematografie.










3.

V červenci 2000 se schází opět tvůrčí tandem Jiří Nebeský 
- Petr Marek a začínají pracovat na novém dlouhém videosnímku. 
Původní zamýšlená délka - třicet hodin. Pracovní název - 
- SATORI.








Novým dokončeným dílem je pak "amatérský film" 
P. Marka, P. Holoubka, J. Paláta a M. Hrubé s názvem 
"ČESKÉ PULP FICTION A BLAIR WITCH". Jak již (záměrně co 
nejtrapnější) název napovídá, je to pokus o využití 
a rozvinutí těch nejhorších momentů amatérského filmu. 
Děje se to na všech rovinách: syžet je kriminálně- 
-horrorový, herecké výkony opravu špatné, kamera 
nepřípadná a střih kazí kde může. Navíc se do vyprávění 
postupně dostávají režisérské pokyny a skutečné natáčení. 
Výzkum pokračuje.







Během listopadového turné Dekadentního divadla Beruška
natočil Petr Marek čtyřhodinový dokument, sestávající 
ze záznamů čtyř vystoupení, propečených náhodnými záběry 
z cest. Film dostal název V KRIZI 
PUSTÍM RÁDIO tour 2000.

Poté spolupracuje na natáčení filmu režiséra Jana Němce 
NOČNÍ HOVORY S MATKOU, jehož celovečerní podoba je 
hotova v únoru 2000. Film získává hlavní cenu Zlatého 
leoparda ve videosekci filmového festivalu v Locarnu.

V této době také začíná spolu s Martinem Marečkem pracovat 
na scénáři celovečerní sci-fi s pracovním názvem ZOUFALÍ LIDÉ 
S BOMBOU a zároveň dokončuje nový videofilm, volně navazující 
na jeho FILM PETRA a FILM MARKA: SVĚT HLEMYZU pod názvem 
MÉHO SNU ČERT. Ten je dokončen začátkem května 2001 
a stává se závěrečným dílem Markovy "trilogie blbosti", 
kterou s jmenovanými díly tvoří. Celá trilogie má nyní 
kompletní stopáž 150 minut.

LÁSKA SHORA je dokončena v květnu 2002 v produkci Petra 
Oukropce (Negativ s. r. o.) a výsledná délka je 105 minut. 
Premiéra se odehrála 21. listopadu 2002.